CD Škola rocku 2017–2021, vydal z. s. Škola rocku, 2021.
Studenti a absolventi českolipského gymnázia se provozování hudby všemožných žánrů věnují na nejrůznějších úrovních odnepaměti. Studentské ansámbly vznikají a zase zanikají, nemálo hráčů působí postupně či souběžně hned v celé řádce z nich a originalita názvů často zamotá nepřipravenému posluchači hlavu. Pokud jde o veřejné vystupování, publikum může úroveň a celkovou zajímavost jednotlivých gymnaziálních souborů posoudit na mnoha akcích, ze kterých uveďme alespoň festival Všudybud, letní sérii koncertů Rozehrajeme náměstí či hudební večery sestavené z koncertů tří a více kapel třeba v klubu U Bílýho černocha, v Luxoru i jinde. Se špetkou nadsázky můžeme konstatovat, že kdo aktivně sleduje kulturní dění v České Lípě, velmi pravděpodobně již byl vystaven nějaké formě muzicírování místních gymnazistů.
Organizačního zastřešení se tomuto úsilí dostalo se vznikem spolku Škola rocku, založeného nedlouho po prvních hudebních večerech v jazzovém klubu U Bílýho černocha, z nichž ten úplně první proběhl na jaře roku 2017. V roce 2021 pak ve Škole rocku usoudili, že přišel čas na shrnutí, co se v uplynulých letech povedlo, a tato bilance má, jak lze očekávat, formu cédéčka, které vyšlo na konci loňského roku.
Album obsahuje třináct písní a je potěšitelné, že jsou to bez výjimky autorské kompozice. Kapely nedostaly možnost vsadit na jistotu v podobě coververzí cizích hitů a musely jít na trh se svou vlastní kůží. Ačkoli nápis na obalu hlásá Škola rocku, žánrové spektrum je daleko širší a zřejmě ani nemá smysl pokoušet se o jeho vystižení. Preference a vkus gymnazistů v oblasti hudby jsou totiž stejně mnohovrstevné jako v kterémkoli jiném oboru. Z toho vyplývá největší přednost alba, která se však může snadno stát jeho největší slabinou, pokud na věc nahlédneme z jiného úhlu, a tou je skutečnost, že každý si na něm najde něco svého, ale zároveň vyslechne věci, které mu tak docela nesednou. Dokážu si třeba představit, že zkušenější posluchač, který již má leccos za sebou, povytáhne obočí při zjištění, že studentská mládež zpívá o tématech jako Rezignace na život nebo Mládí v hajzlu, ale i v takovém případě doporučuji oprostit se od předsudků. Výhodou kompilací totiž bývá, že člověku s otevřenou myslí mohou rozšířit obzory.
Předpokládám, že většina muzikantů, kteří se na vzniku alba podíleli, se hudbou nebude zabývat profesionálně. Hodně by mě překvapilo, pokud by tomu bylo jinak. V této souvislosti stačí poznamenat, že některým skupinám to šlape dobře a další se snaží stavět na něčem jiném, třeba na syrové energii, což je rovněž legitimní přístup. V každém případě je album Škola rocku báječným svědectvím o tom, jaká muzika vznikala na českolipském gymnáziu v letech uvedených na obalu a že tato muzika stála a stojí za poslech. Vezměte 150 korun, zastavte se pro cédéčko třeba v infocentru na náměstí v České Lípě a přesvědčte se sami.
Michal Prokop